Historie

Původní název obce Polomy - ukazuje na velmi starou osadu slovanského původu a je odvozena od pískovcových lomů v této lokalitě. Polom, kterou údajně založil mnich Jurik, je zmiňována mezi osadami na území, které v roce 1201 markrabě Vladislav odňal rajhradskému klášteru a daroval hradišťským premonstrátům.

S historií obce je spjata historie dědičného fojtství. Dědičný fojt byl správcem obce - rychtářem a ve středověku chránil tzv. Jantarovou cestu, na níž Polom ležela před loupežnými přepady.K fojtství patřil zájezdní hostinec, který byl důležitým střediskem, kde se soustředil dopravní ruch z Valašska a Kravařska. Sedláky živilo převážně formanství, k zemědělství přešli až později.

Před třicetiletou válkou byla Polom výhradně česká, brutální nájezdy švédských vojsk, jejichž přítomnost dokládají nálezy podkov a švédských zbraní na okolních polích, byla zpustošena a téměř vylidněna. Po vestfálském míru byla osídlena němci.

Starým rodem tu byli kromě Klezelů Váňovi, kterým patří od roku 1648 mlýn. S rodinou mlynáře Váni byl příbuzný rod Rablů, který dědil fojtství a když roku 1898 vymírá, během asi dvanácti let se vystřídali čtyři majitelé, z toho dva Češi. V roce 1910 přechází fojtství kopí do rukou rodiny Rieglovy, v jejíchž rukou bylo ještě v roce 1935. Pro tento český rod nebylo lehké žít v Polomi, protože vztahy s Němci zde byly vždy velmi napjaté.

Německá škola, která byla v Polomi založena v roce 1787, byla až do roku 1893 jednotřídní, pak byla rozšířena přístavbou na dvojtřídku.

Počátkem 20. století byl v Polomi jen jeden český spolek
- Odbor Národní jednoty (založen 1922) Němci měli v té době čtyři spolky - Deutcher Kulturverband (1897), místní Hospodářský spolek (1910), Spolek dobrovolných hasičů (1922), a Spolek Němců (1885).

Od roku 1922 je v obci také česká menšinová škola, kam chodilo dvacet dětí. V roce 1930 byli v Polomi tři hostince, čtyři obchody, dva řezníci, tři obuvníci, kovář, dva stolaři, dva tesaři, kolář, zámečník, mlýn, dvacet čtyři živností, cihelna rodiny Rablů, výroba cementového zboží pana Franka a mlékárna s výrobou sýrů Švýcara J. Kellara.

V roce 1945 ustupující německá armáda načas ochromila dopravu, když vyhodila tři mosty na železnici a jeden silniční. Výbuchem utrpěly i domy v blízkosti mostů. Obec byla osvobozena 7.května 1945. V témže roce ukrajinští zajatci vypálili cihelnu. Většina historických dokumentů z období do roku 1945 zmizela s odsunem německého obyvatelstva po skončení II.světové války.

Novodobá historie

V roce 1946 byl ve třech etapách proveden odsun němců a do obce na výzvu české vlády přicházejí čeští osídlenci. I přesto zde významně poklesl počet obyvatel. Zatímco před druhou světovou válkou bylo v obci 100 domů, kde žilo 718 lidí, z toho 168 Čechů (ze zemědělských starousedlíků zde byly dvě české rodiny - rodina Petřkovských a Pastrňákova) a 545 Němců, v roce 1950 zde žilo už jen 553 lidí. Pokles pokračoval i v pozdějších letech, v roce 1970 tu bydlelo 431 lidí a v roce 1991 306 obyvatel.

Ještě po válce tu bylo mnoho živností - panelárna, řezník, zámečník, švec, krejčovství, mlýn, výroba sýrů Laktos, dva obchody, dvě hospody, mlékárna a obecní prádelna. Národní správu nad cihelnou převzal Mojmír Prášil, který ji opravil a zprovoznil. V roce 1947 bylo zavedeno veřejné osvětlení a Kellarova mlékárna, která byla v letech 1945 až 1946 v národní správě, se stala výrobnou sýrů Laktos. V roce 1948 byla znárodněna cihelna.

Národní škola v Polomi byla otevřena v roce 1945, do roku 1946, kdy byla zřízena druhá třída, byla jednotřídní. Mateřská škola zahájila provoz v roce 1945, jesle v roce 1952. V roce 1957 se škola rozšířila o třetí třídu, ale rok poté vyhořela a do roku 1961, než se znovu začala učit v opravených učebnách trojtřídky, probíhala výuka v nouzových prostorách JZD. V roce 1952 byl zprovozněn místní rozhlas a v sále hostince se otevřelo kino.

V roce 1949 založilo jedenáct členů JZD, jehož majetkem se v roce 1950 stává výrobna sýrů Laktos a je v ní umístěna výkrmna vepřů a skladiště zemědělských plodin. v roce 1952 začal Místní národní výbor budovat rybníky. O tři roky později byl v Polomi založen Státní statek - rybářská farma Polom. Ten převzal polnosti bez hospodáře a přikročil k dokončení rybníků, které byly poprvé napuštěny v roce 1956. Koncem roku 1956 je jedna třetina půdy v JZD, třetina ve státním statku - rybářská farma a třetina patří soukromým zemědělcům JZD hospodařilo na 350 hektarech zemědělské půdy, mělo 79 členů a neprospívalo. Proto byla v roce 1961 jeho činnost ukončena a zemědělskou půdu převzaly státní statky.

V červenci 1957 zasáhla obec katastrofální povodeň a proto se začalo s regulací přítoků a stavbou propusti na Luze. V roce 1961 v obci funguje Cihelna a Prefa, která vyráběla tvárnice a dlaždice. Cihelně byl vyměněn nový hliník u nádraží. V roce 1962 je Polom začleněna pod střediskovou obec Bělotín.

V devadesátých letech začíná podnikat v Polomi v objektech živočišné výroby firma Petro-Diko (výroba hřebíků a zpracování dřeva), která zaměstnává většinu místních lidí, autodoprava Europtrans, soukromá cihelna, soukromý bufet Bojka na nádraží, prodejna smíšeného zboží Jednoty, firma Vesa (prodej paliv). Roku 1992 se obec osamostatnila. V roce 1993 byla dokončena oprava kaple. V roce 1995 byl do budovy mateřské školy přesunut obecní úřad, opraven a vymalován kulturní dům a opravena komunikace za tratí.

Děti dojíždějí do Základní školy v Bělotíně, mateřská škola je zde v provozu. V roce 1996 byla zrekonstruována čistička odpadních vod u mateřské školy. Protože je v obci převážní část domů bez pitné vody nebo ji mají závadnou, přistoupila obec v roce 1997 k výstavbě vodovodu. Při červencových povodních toho roku bylo zatopeno 12 domů do výše až jeden metr a hladina dosahovala místy 1,7metru.

V obci, dnes žije cca 300 obyvatel, většina obyvatel za prací dojíždí. Mateřská škola (2024) má plně obsazenou kapacitu - 24 dětí. V obci prozatím funguje obchode smíšeným zbožím COOP Jednota Uherský Ostroh. Obecní úřad zároveň obsluhuje Poštu Partner, která je otevřena dvě hodiny denně.

Obec nemá centrální prostor, komunikace ji rozdělují na několik částí.

Mezi silnicí D/48 a železnicí je Obecní úřad, který byl přemístěn z budovy č.p.52 do rekonstruovaného domu č.p.95, byl slavnostně otevřen a vysvěcen 4.3.2018. V budově se nachází také knihovna, společenská místnost s kapacitou 36 sedících lidí. Budova má bezbariérovou úpravu. Společenská místnost je využívána k jednání zastupitelstva obce, konají se v ní velikonoční a vánoční dílnička, Vánoční večírek dříve narozených a další příležitostné obecní akce a posezení. Obec společenskou místnost, která má plně vybavenou kuchyň a zázemí, pronajímá pro soukromé oslavy.

Mateřská škola sídlí v budově č.p.52, má nově rekonstruovanou kuchyň, ve které se vaří pro potřeby dětí, ale veřejnost si zde může předplatit obědy do přenosných nádob také.

V roce 2022 přibylo ve středu obce Veřejné prostranství U návsi, které je vybavené mobiliářem k dětské hře, veřejně přístupným ohništěm a jedlou zahradou.

Naproti veřejného prostranství prozatím zůstává nevyužitá proluka po odstraněné budově Kulturního domu se  sálem, hostincem, bytem a zázemím, který jejich švýcarský restituent nechal chátrat, a nakonec ho prodal ŘSD, které do odstranilo z důvodu výstavby rozšíření dálnice D48. Těleso dálnice bylo rozšířeno do míst, kde v budově byla kuchyň a zázemí hostince. Objekt byl pohlcen dřevomorkou, vybydlen a zchátralý natolik, že obec k jeho koupi nepřistoupila.

Výletiště s travnatým hřištěm a notně dosluhující budovou, která tvoří zázemí výletiště, doplňuje antukové nohejbalové  a volejbalové hřiště, a také několik dětských herních prvků. 

Na výletiště navazuje obecní rybník Žabák, který v roce 2024 přešel pro nájmu nově vzniklému (2023) Rybářskému spolku Polom na deset let. Spolek se pustil do čištění břehů a kultivování obecního prostoru.

Kaple sv.Kateřiny s unikátními barokními varhanami z dílny Johana Neussera má své vlastní povídání v záložce zajímavosti.

Domy určené k bydlení i pozemky k nim přináležející jsou dobře obhospodařovány a vzhled obce se postupně mění k lepšímu. Několik hospodářských stavení a pozemků v neutěšeném stavu stále hledá nové majitele, kteří by se jich ujali.

Budova nádraží je velmi málo veřejností využívána, není obsluhována zaměstanci drah, a tak často podléhá poškození vandaly.

Naproti nádraží sídlí rozsáhlý objekt Cihelny Polom s originální historickou kruhovou pecí a vlastními pozemky s těžbou cihlářské hlíny.

Na konci východním konci obci je umístěna fotovoltaická elektrárna.

Jižně od železniční trati je obytná a rekreační zástavba, kterou tvoří původní zemědělské usedlosti, novější rodinné domy a bytové domy. V západní části obce jsou rozsáhlé zahrádkářské osady. 

V celé obci byl zaveden vodovod, polovina obce je plynofikována. Chybí kanalizace, která bude řešena domovními čističkami odpadních vod.

V obci vyvíjí činnost Střelecký klub (včetně klubu ping - pongu), Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecký spolek Luha Polom a Rybářský spolek Polom.

Proluky v záplavovém území či volná veřejná prostranství obec kultivuje a vytváří nové plochy pro rekreaci a vyžití jak sportovní tak společenské. K takovým místům patří v roce 2018 vzniknuvší Parčík Republiky. Parčík kruhového tvaru má ve svém středu památník založení Československa a lípu srdčitou, náš národní strom. prostor je doplněný lavičkami, pergolou, ovocnou alejí a pítkem pro kolemjdoucí. Hojně je využívaný jako zastávka cyklistů.

Naproti Parčíku Republiky obec vysadila obecní sádek s posezením a drobným ovocem k sezobnutí.

Ovocné aleje vedou severním směrem za domem p.č.57 k Lučicím, alej byla vysazena za účasti veřejnosti jako Cestička k lesu. Smíšená alej plodí každoročně hojně ovoce. 

Každoroční akce: Velikonoční dílnička, Stavění máje a škvaření vajec, Kácení máje, Den dětí, Červencová noc, Den obce třetí srpnovou sobotu, Lampiónový průvod ke Dni boje za svobodu 17. listopadu, Vánoční dílnička, Rozsvěcování vánočního stromu, Vánoční večírek dříve narozených a Vánoční koncert v kapli. 

Snímky obce najdete v záložce Fotogalerie.